Poděkování...

 

 

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Děkuji Tobě, náš milý Fáfo,

 za Tvoji věrnost, oddanost, lásku bez předsudků, bezvadnou povahu a energii, za to, že musím každý den a v každém počasí pobíhat venku :o), za možnost poznat spoustu nových, skvělých a stejně "postižených" lidí, které bych bez Tebe nepoznala... Za možnost učit se lovecké kynologii a myslivosti vůbec...

A za možnost uvědomit si, že při pořízení pejska je zobáček vah starost & radost rozhodně na té druhé z misek...

 

__________________________________________________________________________________________________________________________________

 

Můj velký dík patří Ivetě od Potoka Kačáku. ♥

 

Hned prvním setkáním mě naučila jistému druhu pokory a potřebě uvědomit si, že když jste na konci fronty na to nejbáječnější štěně, je jen na Vás, jestli budete ochotni z gruntu změnit svůj život pro to malé šedivé COSI... Až díky ní chápu, jak důležitou součástí každodenního žití je šedivák se svými plusy a minusy. Ukázala nám absolutní nadstandard Isinčiny doby prenatální i poporodní, protože od mnou objeveného inzerátu vůbec netušila, jak neodbytný dokáže být zájemce o štěně a já dnes se stoprocentní jistotou vím, že ne všechna štěňátka se rodí do dokonalosti a harmonie prostředí, jaké dokáže vytvořit Ivet s Kristýnkou těm myškám "od Kačáku". Díky ní smím počítat s jistotou, že chovatelský servis funguje skutečně 24 hodin denně. Jediné negativum je, že místo zamrazených zbytků svíčkových, segedýnů, polévek, zeleniny, dortů, zmrzliny a ledu třeba na mojito party :o), změnila můj život na nutnost udržet mrazákový prostor volný pro mrtvolky kačenek, zajíců, lišek, bažantů a vůbec všeho, co jsem ještě donedávna při patřičné dálniční rychlosti s jistým odporem sražené při krajnicích míjela... Ivet, díky. Mám to nejbáječnější "štěně" a v Tobě prima kamarádku a obdivuju, kam se během relativně krátkých čtyř let dá z úplného nepejskaře vypracovat. Alf je důležitou součástí našeho života a nestydím se s pokorou přiznat, že myslivost jako taková pro mě byla a je zemí neoranou a že se budu snažit Alfa ani Tebe nezklamat...

__________________________________________________________________________________________________________________

Neméně důležitou osobností v mém učení se všemu, co s mysliveckou kynolologií souvisí, je Zdeněk Veleba (jeho žena Jana, "žaba" Marcelka a zbytek rodiny a smečky.... ) Budu se opakovat, když právě jeho označím za vůdce s velkým V, s talentem objevit ve velmi krátkém časovém horizontu začátečníkem neobjevitelné a připravit "polotovar" pejska na vše, k čemu je svou genetickou dispozicí předurčen... Byl a je pro mě "přítelem na telefonu" - pokaždé s pohodou jemu vlastní a bezbřehým humorem, stejně tak pohotovým poradcem a učitelem. Zdeňku, za sebe i Alfa Ti moc, moc děkuju, a to nejen za bravurní předvedení na SZVP, PZ, LZ a VZ (ve 20 měsících), ale za skutečnost, že jsi nás, dík našemu šedivákovi a chuti se učit, vzal pod svá křídla. ♥

____________________________________________________________________________________________________________________

Děkuji své mamče a jejímu příteli Viktorovi za trpělivost a ochotu kdykoliv pohlídat a opečovávat Fáfu v bezkonkurenčně nejlepší rozmazlovně a svému taťkovi za každodenní polední venčení. ♥

_____________________________________________________________________________________________________________________________

Díky všemu, co nám život v posledních pár letech do každodenních okamžiků vnesl, děkuji za možnost poznat a tak trochu přivlastnit si naši novou "rodinu". Alfíkovu sestřičku Ajdu - Elinku s paničkou Míšou a taky brášku Apolla - Treye s páníčkem Tomášem.

 _________________________________________________________________________________________________________________________________

Nesmím zapomenout na Amálku, které vděčíme za poznání faktu, že náš Fáfa umí plavat. :-)

 

Děkuju, Amálko, Tvůj kámoš Alf

 

________________________________________________________________________________________________

 

Ráda bych poděkovala také kamarádovi Pavlovi Švarcovi, který v době, kdy mi bylo po zdravotní stránce nejhůře, nabídl pomoc a Alfíkovi zajistil náhradní domov do chvíle, kdy bude lépe. A jako bonus s ním obešel další ze zkoušek, aby jen neležel doma na gauči.