Deníček jednoho výmarského kluka
Můj třetí rok...
5. - 6. únor 2011 - DUOCACIB Brno
Vyjeli jsme už v pátek, aby se ranní vstávání obešlo bez obav, zda dojedeme. Ubytováni jsme byli poblíž Brna v budově FC Moutnice a dojezd na výstaviště byl tak jen otázkou půlhodinky.
Za společnost děkujeme Andulkovým a Kačákovým, za výbornou večeři pak Hastrmánkovi.
25. 1. 2011
Tak mám zase nadělení - jako každé ráno jsem běhal po louce a do odpoledne se kloub na mé zadní tlapce zvětšil na čtyřnásobek. Ještě jsem trochu chodil, ale přestal žrát. Ráno, když jsem se na tlapku nepostavil a bambule hýřila směsí modrofialové barvy, jsme se rozhodli navštívit mého milovaného veterináře, který mi sraženou krev z rány odstranil. Řval jsem jak lev. Bohužel se otok objevil ihned znovu a čištění musím opakovat pravidelně a k tomu baštím antibiotika.
A protože mě to hrozně rozčiluje, sežeru do rána každý nový obvaz a ránu vykoušu. Takže mám na noc límec. A na den teď vlastně taky. To je teda pohodička, Vám povím...
_______________________________________________________________________________________________________________________
20.1.2011
Včera se kámošce Enje narodilo 8 zdravých štěňátek. Pokud by právě tento vrh mohl být tím, ze kterého vzejde Váš šediváček, pak jsou veškeré informace k nalezení ZDE.
________________________________________________________________________________________________________________________
15.1.2011
Choceradská kámoška Enja Šedý lovec, kterou jsem od listopadu neviděl, ztratila dost ze své sexy tajle (však jsem taky zaslechl mezi svátky svojí dvounožku, co dokáží vánoce s babama provést! ;o))
Dorážel jsem, abych ji vyzval ke hře, provokoval klacíky, ale tenhle soudek ne a ne rozpohybovat.
Rozhodl jsem se tedy neplýtvat energií a usoudil, že když mám vyčesaný kožíšek, napapkané bříško, zastřižené drápky, Míšu v košili, dvounožku v sukni a klapajících kopýtkách, doprovod Martina v mysliveckém saku, bude lepší nechat se vést čímsi slavnostním, co cítím ve vzduchu a kolem desáté hodiny dopoledne jsem tak uvedl svou smečku do Tophotelu Praha, kde se konala prestižní soutěž ČMKU Šampion šampionů. ;o)
(dle propozic pořadatele se jedná o "soutěž pro jedince s tituly Český junior šampion, Český šampion, Český veteran šampion a Interšampion" a měla by být, poněkud nadneseně, "přehlídkou toho nejlepšího, co současný český chov ve svých X FCI skupinách nabízí").
To nejlepší pro nás, bezesporu bylo, že jsme viděli polobrášku Fíka s paničkou Janou, babču Ivetu, 3. nejlepší Juniorhandlerku v ČR za rok 2010! Páju a několik výmarských člověčích kamarádů, kteří vydrželi fandit až do konce - z našeho kruhu postoupivší Laile - Jch. D´Laila Sirius Nova Af FALA LOVE´A, které nakonec patřilo 3. místo v závěrečné soutěži Best in Show Šampion šampionů 2010! ♥ Šikulky, šikulky, moc gratulujeme.
_______________________________________________________________________________________________________________________________
Leden 2011
Posílám krátké pozdravení ze své louky - polovinu roku je krásně zelená a plná zajímavých pachů, v zimě pod sněhovou peřinou bílá a studí, ale ve sněhu je vždycky legrace. Mezi svátky dvojnožec dalmatina Baka na ní uplácal tři sněhuláky, vzdálené od sebe zhruba 200 metrů, abysme měli, my kluci, co označkovávat. Sněhulák postupně měnil barvu i skupenství, až nakonec hrouda zežloutla úplně a pohled na nekonečno naší venčící louky se s ubývajícím sněhem mění, ehmm ;o), v hnědou...
Jedinou zásadní změnou v naší smečce je způsob mého stravování, které víc a víc směřuje k BARFu.
29. 12. 2010
Můj bráška Trei - Apollo od Potoka Kačáku, narozený 25. 2. 2008, hledá nový domov.
Trei je nekonfliktní, přátelský pes světlestříbřité barvy, absolvoval PZ, SZVP a LZ, k uchovnění mu schází jen známka Výborná z klubové výstavy.
__________________________________________________________________________________________________________________________
Vánoce 2010
Znovu nám vyrostl v obýváku strom. Krom prvotního očuchání mě nijak zvlášť nezaujal, to až do chvíle, kdy mi bylo zakázáno zahrabat si za něj svou fungl novou vitamínovou megakost od Ježíška ♥. Vánoce s sebou ale nesou spoustu návštěv všech, které mám rád, na stolech se zapomíná více dobrůtek, které mám rád (včera, když byli dvojnožci lyžovat, jsem ztrestal zhruba dvě kila cukroví) a venku jsou dva metry sněhu a i ten já miluju. I´m very, very happy dog. :o) Dnes mi navíc přišla zásilka 50kg masíčka. Příslib z novoročních předsevzetí, že mě nebudou týrat jen granulemi. No, jen si to s nima zkus, schválně, dvojnožko... ;o(
18. prosinec 2010
Ve zpravodaji Klubu chovatelů výmarských ohařů vyšel článek s výsledky pracovní Klubové soutěže o pohár Františka Krejčího. Mezi ostřílenými vůdci, jimž patří naše srdečné blahopřání, jsme s paničkou "vůdkyní benjaminem ;o)" skončili na 3.místě. :o)
Za upozornění a obrázek děkujeme Andulkovým. :o)
Prosinec 2010
Snííííh! Hurá.... Jsem sice asi jediný, kdo z něj v naší skromné smečce má radost neustále, ale běhat v čerstvém prašánku nebo se naopak bořit hlubokým a s přimrzlou krustou - já prostě miluju. :o). Posílat mě hledat je sice - milá dvounožko - mimo mísu, protože kromě daňků v oboře, které bylo možné na podzim k večeru slýchat za oplocením rochat, na zvěř nenarazím, ale alespoň procvičujeme poslušnost, protože ta se hodí vždycky. :o) Panička, bohužel, zkrátila naše několikahodinové prochajdy, které jsem si tak oblíbil a i když se, narozdíl ode mě, halí do vrstev, moc dlouho venku řádit nevydrží. Myslím, že zima bude dlouhá, předlouhá soudě dle množství sněhu a teplot hodně pod bodem mrazu, kterými prosinec začal, ač ještě na svůj rampouchový trůn zima ještě oficielně neusedla.
♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥
Brzy bude Štědrý den.
Milý Ježíšku,
mám jediné přání - aby se moje milovaná Pepí stala taky tak krásně šedivou. Její panička, která mě v Brně neurvale skopla z lóže, kam jsem se za svou fousatou kráskou celou noc plížil, mě tehdy odkázala na místo s povelem, abych se soustředil jen na šedivé nevěsty a Pepí nechal v klidu. Věřím, že spolu s možností dokázat jí, jak dokonale dokážu v krátké chvilce zrýt jejich zahradu, pak naší lásce nebude stát v cestě. ;o)
Ale psssst, ta moje je taky zatím proti. ;o)
_____________________________________________________________________________________________________________________
Že jsem pes všestranný dokazuji svým páníčkům takřka každodenně - v čase předvánočním například pomáhám péct cukroví. :o)
________________________________________________________________________________________________________________________________
Tak zase za rok, podzime...
Listopad mám rád, v listí je totiž pořádná legrace, jsme často v lese a panička se ještě nebojí, že bych nastydl, tak smím i do vody. Taky k nám jezdí prima návštěvy, protože Mariánky bývají krásně barevné a nové dvojnožce - ty já rád celoročně. Třeba dvojnožčina kámoška Jíťa mě pouští do postele, což panička po chlapském rozhodnutí Míši nadobro se usadit na palandě ve svém pokojíčku, pracně odbourala.
________________________________________________________________________________________________________________________
15. listopad 2010
Díky tipu Dášenky na jednu ze zazvěřených lokalit jsme se s paničkou a minipáníčky Míšou a Zbynďou byli zblízka podívat na zajíčky, které znám v naší domovině jen z vyprávění. :o) Zamávali pírky hned několikrát a jeden mi doslova vyběhl mezi packami zrovna ve chvíli, kdy jsem "trůnil" ;o)... No co, co - sice bez dawnu, ale klid před srstnatou mi nelze upřítl!! ;o) Když jsme se pak polem vraceli, vystavil jsem srnčí, které se skrylo v jen mírně vzrostlém porostu. Prcek Zbynďa prohlásil, že pohled na osmičlennou vzdalující se tlupu bíloprdeláčků byl nejkrásnějším zážitkem celého ředitelského volna. :o) ♥
__________________________________________________________________________________________________________________________
Od Potoka Kačáku - vrh C
3. listopadu 2010 se narodilo mých fungl nových 7 sourozenců ♥. Mám 2 sestřičky a 5 brášků, všichni, včetně mamky Isy, jsou zdraví, krásní a prostě šediví. :o) Přejeme všem hodně pohody a Ivet hodně štěstí při výběru co nejoddanějších páníčků, kteří svůj život s potomkem z vrhu C povedou směrem, který bude jejich společnou cestičku v harmonii a souznění naplňovat. ♥
____________________________________________________________________________________________________________
31. říjen 2010
V sobotu jsme se s paničkou vydali na kukačku do Chodova u K.V., kde se konaly PZ, pořádané OMS Chodov. Pole za Vřesovou, kterému se zde říká Clondyke, nás přivítalo nádhernou slunečnou oblohou, ale teplota byla jen těsně nad bodem mrazu. Pěsti jsme drželi Kačce a jejím odchovánkům a taky měli možnost pozorovat práci mé sestřičky Atyny. Pár fotek zde
__________________________________________________________________________________________________________________________________
24. říjen 2010
Moje dvounožka se stala zapisovatelkou v kruhu v rámci klubové výstavy jezevčíků v Letňanech a oprášila si tak vzpomínky na své parťáky z mládí - jezevčíky Nika a Andyho, jakožto průkopníky paniččiných kynologických začátků. Roztomilé bylo, o kolik více pejsků, obzvlášť těch trpasličích, pojme v podstatě stejně velký kruh a že jejich páníčkové nemusejí běhat do zbytku sil jako v kruzích VII. FCI skupiny, ale pouze ladně a zlehka našlapovat. :-)
p. rozhodčí Erwin Deutscher, Klubový vítěz a BOB Nugget Tergy a vedoucí kruhu a překladatel Ing. Martin Böhm
___________________________________________________________________________________________________________________________
23. říjen 2010
Kamarádky jezevčice Ketty a Dora si musely přivstat do mrazivého rána k následnému absolvování Barvářské zkoušek honičů - Ketty skončila s plným počtem bodů na celkovém III.místě a Dorinka pak s jednou trojkou. Moc gratulujem, holky. ♥
____________________________________________________________________________________________________________________
Pár posledních fotek ZDE
__________________________________________________________________________________________________________________
A zase ten Míša...
Mám moc rád svého minipáníčka Míšu, o dost míň jeho nadání pro styling. Být rodinným psem je totiž někdy pořádná fuška.
_____________________________________________________________________________________________________________________________
Můj lišák od silnice. :-)
_______________________________________________________________________________________________________________
Kámoš džungaráček Sam
_____________________________________________________________________________
9. říjen 2010
Včera jsme byli s paničkou na kačkách. Hon pořádalo MS Hlinné a množství účastníků i počet střelců při ranním nástupu předčil naše očekávání. Bylo nádherné počasí, které dopřálo každému z nás vychutnat si beze spěchu každou ze čtyř lečí a já jsem si, nezastírám, vychutnal klobásku ukradenou kamarádovi Jirkovi, který náš sobotní program zorganizoval. Již počátečním nástupem a přivítáním "Vážená dámo, vážení pánové..." bylo jasné, že moje dvounožka hledá v davu parťačku zbytečně. :o) Díky faktu, že je v řadách adeptů na zkoušku z myslivosti, se ale z počátečních vtípků a dvojsmyslných narážek stal postupně celodenní kurz všeobecných (ne-)znalostí myslivosti s přibližně patnácti dobrovolnými lektory a při společném obědě v myslivecké klubovně pak nad talířem výborného vepřa-knedla-zela přezkoušením názvosloví myslivecké terminologie. No, ještě má značné rezervy a naštěstí čas, neboť při zjištění, že každý paroh má ještě své očníky, nadočníky, opěráky... vypadala opravdu nešťastně. No a taky ta sojka nade dveřmi fakt nebyl holub...
_______________________________________________________________________________________________
22. září 2010
______________________________________________________________________________________________________________
11. září 2010 Speciální výstava KCHVO Velká Bíteš
Foto zde s poděkováním Martinovi ♥
anebo zde s velikým poděkováním Terezce
_______________________________________________________________________
8. září 2010 - Hon na kachny
Má lovecká upotřebitelnost má za sebou první pracovní zářez. Zúčastnili jsme se s paničkou honu pořádaného MS Bažantnice v Chodové Plané a po třech lečích na třech rybnících zažili atmosféru a kouzlo výřadu s 282 kačenami. :o)) Můj výmarský kámoš Aron mi ukázal, jak nosit v mordě kachny po dvou a má milovaná Aisha zase jak jezdit na korbě auta, které celé vonělo srnečkem. Dohledal a přinesl jsem 19 kačenek a panička přestala odkládat nutnost nákupu pořádných holin, protože fakt, že jsou zelené, ještě neznamená, že jsou v bezprostředním kontaktu s vodou upotřebitelné. :o) Jako výslužku jsme oba dostali po párku kačenek, takže i ona bude mít už své vlastní aportíky. (proč bych jí taky měl pořád předávat ty svoje! ;o))
Pár fotek zde
______________________________________________________________________________________________________________________________
Slamák
Konec prázdnin jsme si s kamarádem Vojtíškem, Míšou a paničkou zpestřili dnem stráveným v areálu Štastná země v Radvánovicích u Turnova. Malí dvounožci řádili jak černá ruka :o) a já jsem si užíval, že smím být s nimi mezi tou spoustou zvířátek, osob, kytek i dopravních prostředků ze slámy... Podmínkou vstupu pro pejsky byl náhubek a vodítko, kterým jsem se cítil být trochu diskriminován, ale jen do chvíle, než jsem na kopci nad areálem uviděl slaměného krále lesa, který svým rozhledem nad slaměnou faunou i flórou celému areálu dominoval. :o)
V tu chvíli šly všechny slaměné ryby, televize i tryskáče stranou a neodolal jsem touze střihnout si s šesterákem jednou doširoka sýýýýýr. Sluší nám to, že?! :o)
_______________________________________________________________________________________________________________________________
23. srpen 2010
Má tlapka se o moc nezlepšila, proto se plánovaných klubových zkoušek v Úštěku u Litoměřic nezvládneme zúčastnit. Možná jen na kukačku. :o( Sice nám to všichni zkušenější předpovídali, ale panička, vyzbrojena dezinfekcí, později řepíkem a já obut do Kačenkou zapůjčených botiček s vibramkou - ne a ne boj s řezancem v tlapce vzdát. :o) Bohužel, ještě chvilku nás potrápí.
Mé tlapkové marodění a pár posledních prázdninových chvilek jsme si tedy i s minipáníčkem Míšou namísto cvičení na zkoušky zkrátili uprostřed početné smečky Od Márfyho,
dvounožcům Martinovi a Vojtovi tak děkujeme za prima společnost a výmarské i jezevčičí partě za zábavu. :o) No, každý jsme si našli své priority a štěňata jsou fakt k zulíbání,
mě však mnohem více zaujaly hárající jezevčice Dori a Ketty a jejich nepublikovatelná lesbická peep show. :o)) Ufff, řeknu Vám, pro jednu výmaří duši a oko to byl pořádný nácvik sebeovládání.... ;o))
________________________________________________________________________________________________________________________________
7. srpen 2010
Speciální zkoušky z vodní práce Řisuty
V sobotu jsme se s paničkou zúčastnili SZVP pořádaných OMS Kladno, kde jsme skončili se ziskem 91bodů v I.ceně a byli pochváleni za "špičkovou" ochotu na hluboké vodě. :o) Bohužel jsem si ošklivě rozřízl polštářek, což značně ovlivnilo můj pohyb a ochotu dosedat už v průběhu zkoušek, tlapku jsem později domordoval vyháněním z velmi vysokého, ostrého rákosí, takže k vyhlášení výsledků už jsem dopajdal skákajíc po třech a krvavou stopou.
(Při cvičení s paničkou, které zkouškám předcházelo, jsme na rybnících absolvovali s už jen částečně opeřeným bažantem (kachny k dostání jen bez peří :o)), který se s každým ztraceným pírkem potápěl hlouběji a hlouběji, až nakonec připomínal oškubané kuře (s krkem), běžně dostupné v prodejnách potravin). :o) Zkoušky samotné pak probíhaly mezi fajn lidmi ve vytrvalém dešti, kdy mou dvounožku, zahalenou do dlouhatánské pláštěnky, nepoznala v davu ani naše Ivet, střelba při chování na stanovišti připomínala slavností salvu či pobyt v epicentru ohňostroje, závěrečné halali jsem opět s našpulenou mordičkou směrem k nebi hodně hlasitě provyl, čímž jsem rozesmál koronu rozhodčích... :o) A domů si odvezl svůj vlastní opeřený párek kačenek. Už abych měl tlapku zdravou, dáme si závod, kdo dál doplave. :o)
4. srpen 2010
Učit se, učit se, učit se... :o)
________________________________________________________________
31. červenec 2010
Na mé ranní venčící louce několikrát do týdne narazíme na čápa, kterého vystavím, je-li při zemi a blíže. Panička se divila, že je tomuto místu a brzké ranní době tak věrný. Dnes jsme ale pochopili, že jen neumíme počítat. Jejich hejno totiž skýtá čtyři opeřence, kteří dnes poprvé letěli pospolu. :o)
___________________________________________________________________________________________
27. červenec 2010
Dnes zveřejnila OMS Třebíč výsledkovou listinu Barvářských zkoušek z 19. 6. 2010. K nahlédnutí ZDE
Chtěli bychom moc pogratulovat Samovi, který po nelehkém rozhodováním při shodě bodů (mladší&starší, fena&pes,chovný&nechovný...) oproti původnímu pořadí nakonec poskočil ze II. na I. příčku a stal se oficielně vítězem zkoušek, já pak ze III. na II., ač jsem byl v den zkoušek pejskem již chovným... :o)
Vzhlížejíc k talentu našeho učitele Zdeňka (kterému vděčíme za vše, co nás naučil a stále učí) a obdivujíc jejich vzájemné letošní zkouškové tažení se Samíkem, které je konzertem a harmonií pro uši, oči i duši každého kynologa, se tímto přídáváme s přáním "Kluci, jen tak dál, děláte velikou radost Ivet i nám a jsme na Vás moc pyšní! Kéž je Vaše snaha korunována tak, jak byste si sami přáli". :o)
24. červenec 2010 - Lesní zkoušky v honitbě Konojedy
I. cena - 230 bodů
Po třítýdenních tropických vedrech (kdy se díky každodenním 36° dalo cvičit opravdu až po osmé hodině večerní a pak do setmění), přišlo toužebně očekávané ochlazení, ačkoliv o 20°C níže jde přeci jen pořádný skok. Moje dvounožka ale chládek pro plánované zkoušky přivítala celkem s radostí, protože Konojedy už se nám svým žárem na nácviku představily. :o))
Život je změna. Ano, ZMĚNA... V mém případě hned několik:
Tak 1): Ke všem svatým modlící se zemědělec i přítel zahrádkář, žmoulající v prstech usychající produkt svého pěstitelství a mastmi s analgetiky denně hojící svá záda, zmožená nošením konví s hektolitry vody k zalévání, dožbrblal své "...a nezaprší a nezaprší!!..." během páteční noci, kdy mohl s poděkováním konečně zvednout oči k obloze. Vytrvalý déšť totiž kropil vše vyprahlé a cestou do Konojed tak měly na analgetickou mast zaděláno nestíhající stěrače našeho auta. :-)
2) Obýváte-li se svou smečkou lokalitu, kde z důvodu nemožnosti potkat zajíce v rozsahu stovky kilometrů - odnese pak nutnost nácviku "zajícových disciplín" ušatec domácí (paničce se moc líbí v kontextu s odkazem wikipedie řádek Stupeň ohrožení pod obrázkem :o)). Netuše, jak těžké je sehnat králíka v barvách jiných, než je čistě bílá a po návštěvě králičí farmy, kde měla panička doslova a do písmene bílo před očima, nalezla za pomoci kamarádky Martinky jediného tmavého v pobočce prodejny vzdálené zhruba 40km od domova. S výrazem předstírajícím lásku k jedinci a s odmítáním nabídky speciálních krmiv pro lepší srst a vitalitu, vitamínových tyčinek k okusování, klícek, domečků a hraček pro králíky, popadla ušatce a předala nadskakující krabici sedmi a jedenáctileté dceři paniččina kamaráda, které jsou v Mariánkách na každoročních prázdninách na místním koupališti. Když v autě za sebou od holčiček zaslechla, že "Je krásňoučkej a úplně stejnej jako Čikoušek", o kterého Madlenka a Kačenka nedávno přišly, podíval se můj dvounožec Míša pragmaticky na paničku s pohledem říkajícím: máš průser, holka... Po ranním telefonátu s taťkou holčiček, který sdělil, že Čikoušek je od rána oběma holčičkami střídavě chován, voděn na vodítku a bez ustání mazlen a líbán, pochopili jsme oba, že díky opusinkovanému aportu s přiděleným jménem zůstanu do zkoušek bez nácviku srstnaté...
3) O to víc jsme se věnovali jednoduché rovnici: dvounožka PLUS výmar, poctivě pilující lišku (mám dvě - lehčí a těžší :o)) ROVNÁ SE: vezmu všechno.
I tato rovnice měla změnu v řešení (k velkému překvapení mé dvounožky, která si ihned vzpomněla na jednu z mnoha rad našeho GURU Zdeňka, že Vás při zkouškách překvapí nejvíce disciplíny, kterých se pak tolik nebojíte). Abych to zkrátil - nebudu prostě v mordě zbytečně dlouho držet lišku, kterou přede mnou na zkouškách oslintalo pět jiných výmarů! S mým pohrdavým vyplivnutím před její boty a výrazem "tumáš" usoudila, že mohla přeci jen z klobouku losovat lépe... :o) 2x za 3...
4) Již zmíněná trasa M.L. - Konojedy v provazech deště se nám zhruba o hodinku protáhla, stejně tak má neochota nechat se odložit do kaluží vody při šoulačce, na kterou později v průběhu dopoledne došlo. Najít místo k odložení bez vody nebylo možné (vzápětí nabít zbraň vodou nabobtnalou patronou taky ne) , přesto jsem na gesto velmi, velmi nápádné zalehnout musel. Že mě tím pěkně naštvala jsem uraženým pohledem daleko do lesa a hlavně dostatečně stranou od dvojnožčiny ruky i výhružných blesků v jejím pohledu, dal najevo vzápětí absolutní ignorací. Nenápadný pokyn k mému přivolání se tak proměnil v pantomimickou grotesku ála moje dvounožka, pro níž na kost promoklí rozhodčí neměli ten den pochopení... Za 3... :o)
Vlečky, které nás čekaly nakonec, už zakládali v mírném krápání, přesto jsme se po třech týdnech veder klepali zimou všichni bez ohledu na počet končetin. Když jsem byl panem Kazdou pochválen, jaký jsem chuťový pejsek, za bezchybně a rychle vypracované vlečky a prý pro něho nejlepší barvu daného dne, na oplátku jsem s ním po celou dobu slavnostního halali zpíval druhý hlas. Můj silný baryton vzbudil pousmání i na tvářích otřelých organizátorů z MS Bor Konojedy, členů KCHVO, naší Ivety a taky smečky Od Márfyho (viz obrázek :o))
a Prodomasua Praga, kam Vás tímto jedním klikem zvu "na návštěvu", neboť tam i tam mají štěňátka...
Váš Alfi
Pár fotek ZDE
_________________________________________________________________________________
11. červenec 2010 - Nácvik na Klubové lesní zkoušky v honitbě Konojedy
(aneb "Hujerovi" opět nezklamali... :-))
Panička dnes absolvovala svůj další výcvikový den, nad nímž jsem dohlížel. Úplně premiérově nás v našem společném cvičení čekala ohrádka, kterou jsem jí svým výkonem rozhodně neznechutil a jelikož jsme cestou přibrali relativně čerstvou liščí stopařku, válející se brzy ráno po málo frekventované silnici (též paniččina premiéra - už je taky sběrač :-)), nedělala problém téměř nikomu z cvičících pejsků (ehmm - ohrádka, ne moje dvounožka...!). Vyzkoušeli jsme postupně téměř všechny zkouškové disciplíny, aniž jsme tušili, že pobarvená stopa bude pro dnešek naší poslední společnou disciplínou. Do řemenu jsem zalehl hned za nástřelem a stopu vypracoval bez jediného zaváhání. Ačkoliv panička dostala instrukce vrátit se zpět dle lístečků na stromech, měl jsem takovou radost ze zaječí kůže, kterou jsem na konci našel, že jsme se rozhodli trochu zajocha po okolí provětrat... Bez prostředků civilizace, jako jsou hodinky či mobil, jsme (snad dle slunce?!) zhruba po hodině neustálého napojování se na nové a nové stezky pochopili, že jsme v p..... a po dvouhodinovém hledání alespoň trochu pevnějšího podloží, než jsou lesní cestičky lemované kapradím, došli až do cca 4-5km (dle počítání kroků) vzdálené vesnice. Děkujeme velmi milému manželskému páru ve vesničce, nesoucí v názvu Řečici, Skalici či Stolici, v níž jsme se cítili býti asi nejvíce ;-)), jejichž vnouček před cizí, na dálku krůpějemi potu zářící paní s torzem zajíce v ruce (a s rameny evokujícími záři pravých granátů díky spálení od sluníčka) a s chroptícím psem, utekl pro dědečka, který nás poslal zpět do kopce do cca 5km vzdálených Konojed, vnoučkově babičce za láhev vody (a nabízené jablko), kterou nás na cestu vyzbrojila a všem milým spolucvičencům a organizátorům z MS Bor Konojedy a panu Vinklárkovi za trpělivost a starost, kterou věnovali hledání naší skromné dvojky po lese a následné více než dvouhodinové čekání na místě v rekordním teplotním vedru, dokud nás les nevydá zpět. :-) A pak že jsou výmarákaři "jiní"! :-)
Pár fotek (s laskavým svolením Jany)
Červenec 2010
Jsme téměř denně u vody a po večerech, když sluníčko seskočí ze svého vyhřátého trůnu, trochu cvičíme. Panička se byla "školit" na přednášce o SZPV ve Štěpánově u Teplic v příjemném prostředí i společnosti Ivetky, Evíka a Dáši. S erdelkou Pepinou a středoasiaty Eliashem a Erbisem pilujeme poslušnost a obrany na habartovském cvičišti a svým mini Míšou se nechám drezurovat na agility. :o) Prostě se nenudíme. Obzvlášť teď, když mi Míša odjel na letní cyklotábor a panička má na mě více času. Dnes brzy ráno jsme byli běhat až k Mýtskému rybníku s překrásnou přírodou, ze kterého jsem vylezl dík rašelinovému složení podstatně tmavší, než je má obvyklá šedivá a večer jsem hledal ztracenou a přinesl malého jezevce. Jak se později ukázalo, vzít ho a s předsednutím přinést, nebyl problém pro mě, ale měla ho trochu má dvounožka s odebráním... Už trošku měnil skupenství, kluk jeden pruhovanej.... :-)
____________________________________________________________________________________________________________________________________
19.červen 2010 - Barvářské zkoušky v honitbě Kosová
Ráno na hájence nás přivítalo zataženou oblohou a 18 startujícími pejsky, rozdělenými do tří skupin. Bezprostředně před rozpuštěním slavnostního nástupu jsme od p. vrchního rozhodčího obdrželi informaci, že posuzování ohařů proběhne dle zkušebního řádu pro teriéry a jezevčíky a s přáním hodně štěstí jsme byli vypuštěni na stanoviště. Má dvounožka zkameněla. Nejen, že tušila jen v náznaku, co je následování, které jsme necvičili, ale že zkušební řád pro teriéry a jezevčíky připouští např. pouze jednu dvojku pro I.cenu a jediné "nahánění", které ji v tu chvíli provázelo, byl pekelný strach, jak tohle dopadne. :o)
A víte jak?! :o)
S plným počtem bodů v I. ceně, plným břichem vynikajícího pečeného prasátka, s prima pocitem z možnosti poznat pár nových lidí a příjemně si poklábosit v pauzách mezi disciplínami. A tradičně s velkým poděkováním Velebovým a Ivet za bezva společnost (a gratulace tamtéž Samovi k plnému počtu bodů a Isince s jedinou 3 k I. cenám). Výsledková listina ZDE
18. červen 2010 - Deštivý Lukov
Začátkem tohoto týdne mluvila panička se Zdeňkem, že máme ještě šanci atakovat pozici prvního náhradníka na barvářských zkouškách v tamní honitbě. Dvounožka opět znejistěla a nechala se svázat respektem a pokorou před všemi zkušenějšími, ale já vyčmuchal příležitost dokázat, že jsem podědil dost z mamčina mimořádného nosu a po několika zkušebních odloženích, šoulačkách a nácvicích slídění jsem dle očekávaného zkušebního řádu slídičů (a se Zdeňkem a Ivet na telefonu) dokázal, že mě cvičení opravdu moc baví a paničce tak dělám čím dál větší radost. V pátek ráno jsme tedy bez nacvičené barvy, ale s pocitem proč to nezkusit, vytáhli kotvu z kačáckého potoka a spolu s Ivetkou, Isinkou a Lilly vyrazili vstříc lukovskému neustávajícímu dešti. Zdeňkem ve čtvrtek dopoledne založené barvy tak pro mou dvounožku dostaly rozměr nedohledatelného a v příjemném prostředí hájenky jsme čekali na zázrak z nebes. Když na malou chvilku přestalo pršet a po cca 29 hodinách od založení nastoupila na svou cvičební barvu Isinka, nedoufala ani Ivet. Isa ale nezklamala a zalehlá s nízkým nosem klidně a jistě došla až k cílové klícce se srstnatým překvapením. :o) Po prvotním paniččiném souboji s délkou barvářského řemene bezprostředně po nástřelu jsem ji už jistě, leč urputněji než má klidná matka Isa, dovedl až na konec barvy, odkud se lesem vzápětí neslo mé radostné hlášení nad překvápkem v klícce. :o) Paničky tak usnuly s výběrem z hroznů Pálavy a nadějí, že soudcovská tabulka pro slídiče je krom dvou nutných "trojek" vůči "dvojkám" tolerantnější... :o)
_________________________________________________________________________________________________________________________________
14. červen 2010
Snažíme se s paničkou co nejvíc cvičit (děkujeme ZDEŇKU, holky Velebky, Libore, pane Doležale, Fando...). Dostal jsem svůj vlastní mrazák na aportíky a taky piluji poslušnost s Eliashem. Je mi sympatickej i tím, že u něho malé postelové rasy evokují kozlík a nosí.. :o) Taky bez možnosti předávky - jako já tenkrát toho v oblečku... ;o)
_______________________________________________________________________________________________________________________________
5.6.2010 - Národní výstava psů Klatovy
Tak mi výstavní kolo kolo ještě neskončilo, ač jsem v to tak trošku doufal a užíval si, že jsem každou volnou chvilku v lese a hraju si na schovávanou s lišákem. :-) Přiznám se totiž, že moc dlouhé přesuny autem a pak den strávený ve výstavní boudičce nepatří zrovna k mým nejoblíbenějším činnostem a výstavní postoj bývá někdy pěkná otrava... :-)
Od paničky jsem ale na cestu do kruhu dostal pusu, od Ivetky pohlazení a poplivání pro štěstí ;-) a od pana RNDr. Dvořáka vzápětí V1 CAC ve třídě vítězů, Národního vítěze, čímž jsem ve svých dvou letech a třech měsících veleúspěšnou sérií 11 získaných CACů z 11 přihlášených výstav během 7 měsíců dokončil Grandšampiona ČR. Tak teď ještě opravit lesky... Ale kdo se měl tahat s liškou, která velikostí připomíná srnku, no uznejte?! :-) Kompletní klatovské výsledky zde a maličko z fotek (děkujeme, Jani) zde.
____________________________________________________________________________________________________________________________
4.6.2010 - Buřtoopékání
Jsem chudák pes! Neustále mě nutí někde hledat vlečené mrtvolky a když to konečně - dle vůně - vypadá na nadcházející psí pohodu, týrají mě hlady... Chcete mě?! :-)
________________________________________________________________________________________________________________
22. květen 2010 Nord Bohemia Canis Litoměřice
Tak mě neminula další výstava. Oproti ostatním ale byla příjemnější už v tom, že naše řady posílil děda Vinťa, se kterým chodím každé poledne na "myšičkovou" ;o) louku za městem
a kde smím pod dědovým vedením (či spíše bez něj) dělat skoro všechno (k velké nevoli mé paničky, protože pak musí mou uvolněnou morálku neustále usměrňovat. :o)). Taky jsem s sebou vzal minipáníčka Míšu, ač se mnou na výstavy moc jezdit nechce a své znuděné předkruhové obličeje korunoval do podoby přímo královské, což s velkou pravděpodobností znamená, že na příští jedeme zase jen s paničkou. V Litoměřicích má děda spolužáka s rodinou, které s paničkou spoustu let neviděli, proto se až do večera pořád s někým vítali a smáli a tím ubírali z času mé vysněné odpolední dlooooouhé procházky. Ale vydržel jsem. A propos - posíláme pozdrav do nemocnice a přejeme brzké uzdravení, teto Evo! :o)
Naše kruhové vystavování se bylo svěřeno do rukou p. rozhodčího Josefa Čeliše, jež posuzování přihlášených 23 pejsků protáhl až téměř do čtvrté hodiny odpolední. Způsob kontroly zoubků připomínal jistou schizofrenii stomatologa, otorinolaringologa a gastroenterologa v jednom důchodci a nejednou zaznělo zachroptění z přidušení či bolestivé zakňučení nejen malých štěňátek ale i zkušených výstavních matadorů, svíjejících se pod pevným sevřením kolen svých páníčků. Při podobné zkušenosti bych se vůbec nedivil, kdyby u slabších jedinců stejně razantní úchop způsobil, že se zoubky na cizího člověka, hrabajícího se Vám v mordičce, už jen s výstražným vrčením hrůzostrašně cení nebo raději neukazují vůbec.
No, ono když se detailněji podíváte na chybějící článek prstu pana rozhodčího a na pevnost sevření jeho i mé dvounožky, abych byl vůbec považován za posouzení schopného....riziko povolání je riziko povolání... :o) A prohlídka zoubků mohla z povzdálí atakovat přízeň hvězdného dua Kubišová - Srstka...
Stejně zvláštní byl i způsob posuzování - titul byl zadán (krom jedné třídy) vždy prvnímu do kruhu vstoupivšímu jedinci, a to vždy ještě před podrobným posouzením dalších v kruhu stojících pejsků, takže dle pozice v katalogu i počátečního písmene v abecedě, měli Alanové a Asty jistotu, že Baryky a Bory nechají za sebou nejen v pořadí v kruhu odevzdávaných desek (fakt promiň, Bastiene :o) a Waldové a Žolíci se pak mohli jít rovnou venčit). V "pohybu" byl pes souzen při pomalé chůzi, neustále usměrňované p. rozhodčím i vedoucím kruhu: "Neklusat, neklusat!" a větší část našeho kruhového snažení zůstávala skryta za vzrostlými stromy, které tvořily bezesporu dominantu kruhu. :o) Když jsme pak byli svědky nařčení z podvodu na adresu Simči a Páji, způsobeného faktem, že má-li handler v rozběhu o BOBa pejsky dva a druhého vede handler jiný, než v předchozích třídách, je to podraz a pokus o "záměrné míchání tituly" a také například, když při měření výšky pejsci dosahovali mnohdy až pěticentimetrového rozdílu oproti svému vzrůstu na klubovce minulý týden, bylo vymalováno! :o) Litoměřická estráda byla korunována CAJCem ve třídě pracovní u fen a také tvrzením: "...do odpoledních soutěží o Nejlepšího mladého psa může přece nastoupit jakýkoliv počet držitelů CAJC, i kdybych jich zadal třeba deset!..." byl pro naší pautu poslední impulzem k opuštění kruhu a přemístění se ke stánkům s dobrůtkami gastronomickými, kde byl i pan rozhodčí nadobro spláchnut Mojitem. :o) Tak se těším v Klatovech, haf, kamarádi! :o)
_________________________________________________________________________________________________________________________________
16. květen 2010 - Jelenia Gora - Polsko
Neděli jsme spolu s rodinou a Pájou zasvětili výletu do Polska na National Dog Show Jelenia Gora, kde jsem ve třídě vítězů získal Excellent 1 CWC, ZW (Národní vítěz), Sam Excellent 1 CWC ve třídě pracovní a následně 2. místo v odpolední soutěži o nejlepšího pracovního psa, mamka Isa svým Excellent 1 CWC ve třídě pracovní a ZW (Národní vítěz) dokončila CH Polska a benjaminka Beca Lilly Very promising a Best Puppy s postupem do odpoledních soutěží o nejkrásnější štěně, kde ale už bodovali jen gaučáci. Milou společnost nám po celý den dělaly pohodářky Bertička s Dášou a Borinka s Péťou, které i přes pořádnou zimu v blízkosti venkovních kruhů bojovaly až do odpoledních soutěží o nejlepšího pracovního pejska a vítěze skupiny.
Foto ZDE
_________________________________________________________________________________________________
15. květen 2010 - Klubová výstava KCHVO Průhonice
V sobotu jsme se s rozšiřující se rodinkou Kačákových zúčastnili klubové výstavy v zámeckém parku v Průhonicích, kde jsem se poprvé předvedl v kruhu jako chovný pes a poté ve třídě vítězů od rozhodčího p. Nývlta získal V1 CAC a započal tak Grandšampiona České Republiky. Polosourozenečci z vrhu B hájili veleúspěšně čest své CHS ve třídě štěňat a jak fenečka Beca Lilly, tak pejsek Bruce urvali skalp nejvyšší VN1 (následováni Brodym Fíčkem s VN2 a Bonečkem s VN) :-) Sam se po Výborné ve třídě pracovní stal kandidátem chovu a mým sourozencům Treiovi a Elince páni rozhodčí vytkli prozatím málo vyvinuté předhrudí, takže je nemine pořádný atletický zápřah minimálně do podzimní klubovky. :-) Výstava svým termínem slibovala jaro a zeleň a barvy a vůně, ale teplota vzduchu připomínala spíše nepodařený únor. Dvounožci byli všichni krásně zabahnění, jako po polní práci, proto jsem se i v Průhonicích cítil skoro jako doma. A panička potkala spoustu milých tváří svých pejskařsky stejně postižených kamarádů, takže to byl den i přes pořádnou zimu více, než vydařený, přičemž nelze nezmínit příjemné dva víkendové dny ve společnosti dlouhovlásků, kterým gratuluji k sobotnímu úspěchu a děkuji za bezvadnou podvečerní procházku okolo skutečného potoka Kačáku. Foto ZDE
__________________________________________________________________________________________________________
1. květen 2010 - Klubové zkoušky vloh
Bez ohledu na chronologičnost mého lovecky kynologického vzdělávání se - jsme se s chovatelkou Ivetou spiklenecky domluvili na nutnosti nechat těmi nejpovolanějšími zhodnotit vlohy mé paničky a s potěšením oznamuji, že jako vůdce (pod neustálým drobnohledem a nekompromisní kritikou Zdeňka :o))
obstála a na prvních společných zkouškách jsme skončili v I.ceně na 4. místě z 15 pejsků. :o) Foto ZDE
___________________________________________________________________________________________________________________________
25. duben 2010 - výcvikový LUKOV
Se Samem, mamkou Isou, polosestřičkou Lilly a dvounožkami jsme usoudili, že "krotitel" zvěře nejen šedivé p. Zdeněk Veleba už dlouho nezažil, kolik lumpáren skýtá víkend v těžké přesile šediváků, proto jsme velmi rádi přijali pozvání do školy v přírodě v Lukově u Moravských Budějovic. Cestu tam jsme prospali, protože s vidinou celopracovního dne bylo hned po snídani jasné, že na spánek ani dobroty nezbyde minimálně do večera čas. Po přivítání se s Velebovými a jejich půlroční kraťaskou Herinkou, která nám na chvilku půjčila i svůj aportek z nutrie, jsme vyrazili procvičit vystavování pernaté. Bažant přežil pevné vystavení nás vzrostlejších i to zvědavé Herinky a pětiměsíční Lilly (a obě mlaďoučké slečny dělaly čest své ohaří rase :o))
Po přesunutí se na pole jsme šli s Isou hledat. Ač jsem pes poslušný a od štěňátka poměrně lehce ovladatelný, přes půl roku jsem u nás nepotkal zajíce. Dozor nad klidy mými i mé dvounožky si vylosovala "krotitelka" Jana Velebová a předvedl jsem, že při rovnici nízký porost = hromada zajíců, přestávám slyšet. Má dvounožka málem spolkla píšťalku, neodvolala mě ani hlasitým křičením jinak pouze jednou vyřčených povelů (cestou domů zvuk jejích hlasivek připomínal mutujícího puberťáka) a s trochou zoufalství pozorovala mizející bílé ocásky ušáků a můj sprint hodný jamajského atletického fenoména Usaina Bolta, jenž, narozdíl ode mne, netrpí hluchotou. :o) Dle zkušenější Jany jsem po návratu z olympijského rozběhu za trest bez nároku na odpočinek či napití se z nedalekého rákosí opět poslušně a rychle hledal. Dokud se tedy neobjevil druhý zajda... Janička předpověděla, že po třetím zajíci to zcela jistě vzdám a pochopím, že tento druh "coursingu" nikam nevede. Měla pravdu rozhodně až do chvíle, kdy z rákosí vyběhla srnka. Tu jsem vystavil a nechal se píšťalkou na dálku zadawnovat.
Mé další pokusy atakovat Janinu i paniččinu trpělivost přerušil Zdeněk telefonátem z druhé strany pole a větou: "Tak kde jste?! Alfa už jsme viděli běžet několikrát, ale Vy pořád nikde!", kterou v zápětí korunovala Janička: "No, vytrvalost máš čtyřkovou, Alfe!" A s podrbkáním za uši dodala ještě: "Ale že to byl lov, co, chlape?!" :o)
No a pak jsme ještě u Velebů pozorovali malá liščata, divoké prase, které se rozhodlo projít po výběhu, prohledávali hlubokou vodu, šoulali, hledali na jiném poli divokého králíka, baštili jelenní gulášek a poslouchali kvartet trubačů po závodech ve střelbě, opékali buřty a povídali a povídali... :o)
Moc moc děkujeme za rady, za čas, který jste nám věnovali a celkově - za krásný den.
_________________________________________________________________________________________________________________________________
18.4.2010 - Mezinárodní výstava psů Berlin
Svou zatím poslední výstavu jsem absolvoval s Kačákovými do města sice poměrně vzdáleného, pro mě prozatím ale s nejlepší organizací, co do dosahu haly od parkoviště, co do vzdálenosti kruhu od vstupních bran, s výstavní kanceláří jen přes pár přenosných boudiček s námi sousedícím kruhem... Ze třídy pracovní jsem si odnesl V1 VDH, res.CAC a res.CACIB, kdy můj polský soupeř Le Fol Du Vent Fala Love's ze třídy šampionů zakončil své veleúspěšné tažení tituly BOD a BIS!
Cestou zpět jsme se nevyhnuli dálniční zácpě, kterou jsme si krátili piknikem v trávě podél dálnice, protože bylo krásně slunečno a teplo.
____________________________________________________________________________________________________________________________
14.4.2010 - Psí život... :o)
_______________________________________________________________________________________________________________________________
11. duben 2010 - Mezinárodní výstava psů Drážďany, DE
Po delší době, plné cvičení aportíků a hledaček, dlouhých procházek s Eliashem, Arzou, Ňufem a ostatními psími kámoši, po svém prvním cvičení obrany na cvičáku a po prvním letošním jarním koupání - jsme nakonec bez mé hárající lásky Pepiny vyrazili na přihlášenou výstavu. :o) Krásné jarní počasí předchozích dnů slibovalo konečně cestu bez sněhových kalamit, které naše předchozí cesty do Německa provázely.
Hraniční přechod Vojtanov - Schönberg nás ale opět přivítal zasněženými loukami a pochopili jsme, že to tak asi bude i po zbytek ročních období. :o)
U kruhu bylo příjemně díky postupně se trousícím členům české výpravy a svorně jsme pozorovali přísného a důsledného rozhodčího z Francie, který nekompromisně a velmi zblízka prohlížel a prosahával každičný centimetr čtyřnohých krasavců uvnitř kruhu. Když pejskům otáčel při posuzování i oční víčka a odstrkoval ruce páníčků od svých čtyřnohých miláčků, aby si je celé "promačkal" sám, zavládla mezi přihlížejícími tak trochu panika, abychom se nakonec nepřidali ke skupince posmutnělých paníčků, které pan rozhodčí z kruhu vykázal... Výmarské i maďarské ohaře měl ale evidentně v oblibě a nešetřil chválou na každého z nás. Jeho posuzování bylo velmi kontaktní a doslova "čumák na čumák" slíznul od nás pejsků i pár políbení. Možná líbám nejlépe, protože s překrásným posudkem a V1, VDH, CACIB a BOBem jsem následně z kruhu odtáhl svou překvapenou paničku.
Odpolední soutěže byly dlouhé a poměrně chaotické a s výrazným zpožděním, přesto jsme měli možnost pozorovat devítiletého skřítka Kristýnku Kačákovou, která zjuniorhandlila obřího Sama tak bravurně, že obsadili 2. místo a dojetím rozplakali nejedno přihlížející oko.
Já sám za sebe bych jako odpolední aktualitku poukázal na fakt, že erdelku Pepču miluju natolik, že znervózním při zahlédnutí jakéhokoliv erdela a když se k odpolednímu posuzování řadil nejkrásnější erdelteriér ve III. FCI skupině, přestal jsem kňučet touhou až ve chvíli, kdy mi panička umožnila čuchnout si MU pod ocásek... Ten mi dal!!! :o)
_________________________________________________________________________________________________________________________________
Kačena a čáp! V šest ráno na MOJÍ louce!!! :o) No toto?!!....
Alfi - 24 měsíců
16. březen 2010 - Mišák a lišák
Sluníčkové odpoledne jsme strávili na koupališti Lido, které je před sezónou bez návštěvníků a pro nás o to příjemnější. Lišák Adam byl lemra a jen se povaloval (možná proto, že tušil, že je na koupališti a čekal na sluníčko).
Míša ho proto nejdřív vlekl a pak schovával, já ho hledal a zase nosil zpátky paničce, což mě moc bavilo. 
